Všude čtu o tom, že si holky a ženy nepřipadají pěkné. Já jo. Nohy mám krátké,
něco velké, něco malé, občas mám nějaký eklhaft pupínek, když se usměju,
jsou mi vidět stoličky šestky. Vlasy mi rostou divoce všemi směry…
takže dokonalá nejsem ani náhodou. Ale jo, i s všemi těmi věcmi si
připadám pěkná.
Rodiče a spolužáci můj
vzhled nikdy nehodnotili, natož negativně. Můj první kritik a ego
booster byl hostinský, když jsem jako sedmiletá chodila tátovi sem tam
pro pivo „S tím tvým kukučem bude hodně starostí, mladá dámo. A
neupíjej.“ A hostinský má vždycky pravdu, to se všeobecně ví.
Nejdůležitější není smířit se s tím, co vám příroda namixovala, ale
pracovat s tím. Ideály krásy jsem stanovila podle sebe a mám to
vyřešené. Zkuste to taky. Nesrovnávejte se s filmovými kráskami, a vlastně ani s nikým jiným.
A taky, krása není o milimetrech, centimetrech a kilech, velikosti prsou
nebo délce nohou, ale o šarmu - o chemickém koktejlu, který si do jisté
míry mícháte samy. Nehraným úsměvem (to se pozná na očích) a smyslem
pro humor třeba. Když máte nadhled, nelpíte na blbostech a umíte si
užívat všechno, co děláte - ať jde o jídlo, pití, pečení bábovky, nebo
sex, bude to na vás poznat a nějaký BMI nad 25 vám může být ukradený.
@olga_notanymore
